S rychlým rozvojem fotovoltaiky v Evropě roste nejen význam obnovitelných zdrojů pro energetiku, ale také potřeba řešit jejich kybernetickou bezpečnost. Nová zpráva expertní skupiny Smart Energy Expert Group (SEEG) při Evropské komisi se proto zaměřuje na kybernetická rizika spojená s fotovoltaickými instalacemi připojenými k internetu a na jejich možný dopad na bezpečnost a odolnost evropské elektrizační soustavy. Na vzniku dokumentu se jako spoluautorka podílela také Erika Langerová z KCO UCEEB ČVUT.
Fotovoltaické elektrárny už dávno nejsou pouze pasivním energetickým zařízením. Moderní instalace využívají střídače, řídicí jednotky, komunikační rozhraní, mobilní aplikace a cloudové platformy umožňující vzdálený monitoring i správu zařízení. Digitalizace přináší provozovatelům řadu výhod, současně však vytváří nové možnosti pro kybernetické útoky.
Význam tohoto problému roste společně s počtem distribuovaných zdrojů. Jednotlivá malá fotovoltaická elektrárna nemusí z pohledu elektrizační soustavy představovat zásadní riziko. Pokud jsou však tisíce nebo desetitisíce zařízení propojeny prostřednictvím stejné cloudové infrastruktury, používají obdobné technologie nebo mohou být vzdáleně spravovány, vzniká potenciální prostor pro útok ve výrazně větším měřítku.
Právě na tento systémový rozměr kybernetické bezpečnosti fotovoltaiky upozorňuje nová evropská zpráva Recommendations to address cybersecurity risk in photovoltaic generation, kterou v září 2026 zveřejnila Evropská komise.
Od jednotlivého zařízení k odolnosti celé energetické soustavy
Zprávu připravila podskupina pro kybernetickou bezpečnost v rámci Smart Energy Expert Group (SEEG). Tato expertní skupina navazuje na činnost evropské Smart Grids Task Force a zabývá se mimo jiné bezpečností energetiky v prostředí postupující digitalizace.
Dokument hodnotí kybernetická rizika spojená s internetově připojenými fotovoltaickými instalacemi a jejich možný dopad na evropskou elektrizační soustavu.
Identifikuje klíčové scénáře kybernetických hrozeb pro různé kategorie fotovoltaických instalací a posuzují jejich pravděpodobnost i možné následky. Součástí zprávy jsou také doporučení, jak identifikovaná rizika omezovat.
Pozornost je věnována nejen technickému zabezpečení samotných zařízení, ale také širšímu regulatornímu prostředí. Zpráva proto analyzuje, do jaké míry se na kybernetickou bezpečnost fotovoltaiky vztahuje současná evropská legislativa, a navrhuje opatření, která by mohla bezpečnostní rámec pro sektor solární energetiky dále posílit.
Česká expertiza při tvorbě evropských doporučení
Na přípravě zprávy se jako spoluautorka podílela také naše kolegyně Erika Langerová, která se dlouhodobě věnuje kybernetické bezpečnosti decentralizované energetiky.
Zapojení do práce evropské expertní skupiny navazuje na aktivity KCO a ČVUT UCEEB v oblasti bezpečnosti moderních energetických technologií. Výzkum se zaměřuje mimo jiné na fotovoltaické elektrárny, bateriová úložiště, tepelná čerpadla a další distribuované energetické zdroje, jejichž provoz je stále více závislý na digitálních technologiích, vzdálené komunikaci a cloudových službách.
Problematika kybernetické bezpečnosti fotovoltaiky přitom není pouze teoretickou otázkou. V posledních letech byly zveřejněny závažné zranitelnosti střídačů, systémů vzdálené správy i souvisejících aplikací a objevily se také reálné incidenty zaměřené na solární infrastrukturu. Bezpečnostní požadavky proto musí držet krok s rychlostí, s jakou se decentralizované zdroje stávají významnou součástí evropské energetiky.
Nová zpráva Smart Energy Expert Group představuje další krok směrem k tomu, aby byla kybernetická bezpečnost systematicky začleněna do rozvoje evropské solární energetiky.
Celá zpráva:
Recommendations to address cybersecurity risk in photovoltaic generation
Smart Energy Expert Group – Subgroup on Cybersecurity, European Commission