Jak bezpečná je evropská energetická infrastruktura v době, kdy stále větší část výroby elektřiny závisí na digitálně řízených technologiích ze třetích zemí? A kdo má ve skutečnosti kontrolu nad zařízeními, která jsou připojena k našim elektrickým sítím? Právě těmto otázkám se věnovala Erika Langerová z ČVUT na mezinárodní konferenci Writing the Playbook: CEE’s Stake in Europe’s China Strategy, která se uskutečnila 19.–20. října 2026 ve Varšavě.
Konferenci organizovaly Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), European Council on Foreign Relations (ECFR) a polský Centre for Eastern Studies (OSW). Setkání se zaměřilo na strategické výzvy, které čínská hospodářská a technologická politika představuje pro Evropu, a na možnosti společné evropské reakce.
Erika Langerová vystoupila v panelové diskusi „Connected Risks: Security Implications of China’s Tech Presence in Europe and How to Mitigate Them“, věnované bezpečnostním dopadům čínských technologií v evropské infrastruktuře a možnostem omezování souvisejících rizik. Ve svém příspěvku se zaměřila především na fotovoltaické systémy, kybernetickou bezpečnost střídačů a připravované změny evropského regulatorního rámce.
Fotovoltaické střídače jako součást kritické infrastruktury
Fotovoltaické střídače jsou nezbytnou součástí solárních elektráren. Převádějí stejnosměrný proud ze solárních panelů na střídavý a zároveň se podílejí na řízení výroby elektřiny a komunikaci s dalšími energetickými systémy.
Moderní střídače však již nejsou pouze elektrotechnickými zařízeními. Jsou vybaveny softwarem, připojením k internetu a funkcemi vzdálené správy. Výrobci či poskytovatelé servisních služeb tak mohou za určitých podmínek na dálku měnit jejich nastavení, aktualizovat firmware nebo ovlivňovat jejich provoz.
Právě možnost vzdáleného řízení představuje jedno z nejvýznamnějších bezpečnostních rizik. Pokud by došlo ke zneužití přístupu k většímu množství zařízení současně, mohlo by to ovlivnit stabilitu elektrizační soustavy. Riziko proto nespočívá pouze ve zranitelnosti jednotlivých zařízení, ale také v jejich koncentraci, propojenosti a rozsahu potenciálního zásahu.
Proč představuje závislost na čínských technologiích bezpečnostní problém?
Čínští výrobci mají na evropském trhu s fotovoltaickými střídači významné postavení. Evropská komise ve svých analýzách upozorňuje nejen na rozsah této závislosti, ale také na možnost vzdáleného přístupu k instalovaným zařízením.
Z bezpečnostního hlediska je přitom nutné zohledňovat nejen technické zranitelnosti, ale také rizika spojená s dodavatelskými řetězci, vlastnickou strukturou výrobců a možností jejich ovlivňování ze strany třetích států.
Klíčovou otázkou tak není pouze to, zda je konkrétní střídač technicky zabezpečený, ale také kdo nad ním může vykonávat kontrolu a za jakých okolností.
V případě geopolitického konfliktu by možnost vzdáleného ovlivňování většího množství energetických zařízení mohla představovat závažný bezpečnostní problém. To neznamená, že každý čínský střídač obsahuje škodlivé funkce nebo že se připravuje konkrétní útok. Znamená to však, že existující technologické závislosti je nutné vyhodnocovat také z hlediska národní a evropské bezpečnosti.
Evropa připravuje změny legislativy
Bezpečnost fotovoltaických technologií se postupně dostává také do centra pozornosti evropských institucí.
Evropská komise v roce 2026 představila návrh revize evropského aktu o kybernetické bezpečnosti (Cybersecurity Act), který má vytvořit nástroje pro řešení bezpečnostních rizik v dodavatelských řetězcích informačních a komunikačních technologií. Navrhovaný rámec by mohl umožnit také omezení používání střídačů od vysoce rizikových dodavatelů.
Současně probíhá hodnocení kybernetických rizik fotovoltaických instalací a diskuse o posílení bezpečnostních požadavků na zařízení připojená k evropským energetickým sítím.
Připravované změny naznačují významný posun v evropském přístupu: kybernetická bezpečnost energetiky již nemůže být posuzována pouze na úrovni jednotlivých provozovatelů, ale musí zahrnovat také výrobce technologií, vzdálený přístup a bezpečnost dodavatelských řetězců.
Proč je potřeba jednat již nyní?
Přestože evropská legislativa postupně reaguje na nově identifikovaná rizika, rozvoj fotovoltaiky pokračuje výrazně rychleji než zavádění některých bezpečnostních opatření.
Každá nová instalace přitom může představovat dlouhodobou technologickou závislost. Střídače zůstávají v provozu řadu let a jejich pozdější výměna, omezení vzdáleného přístupu nebo změna způsobu správy mohou být technicky i ekonomicky náročné.
Čekat na přijetí nové legislativy proto nestačí. Již dnes je důležité věnovat pozornost tomu, jaké technologie jsou instalovány, kdo má přístup k jejich správě, kde jsou zpracovávána provozní data a zda existují možnosti nezávislé kontroly nad jejich fungováním.
Bezpečná energetická transformace vyžaduje také technologickou odolnost
Diskuse na konferenci ve Varšavě ukázala, že otázka čínských technologií v evropské infrastruktuře přesahuje jednotlivá odvětví. Týká se schopnosti evropských států zachovat kontrolu nad strategicky významnými systémy a předcházet vzniku nových bezpečnostních závislostí.
V případě energetiky je tento problém obzvlášť naléhavý. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů a digitalizací elektrizační soustavy roste také význam kybernetické bezpečnosti jednotlivých zařízení.
Energetická transformace proto musí být nejen udržitelná a ekonomicky efektivní, ale také bezpečná. Ochrana fotovoltaických systémů, důsledné hodnocení dodavatelských rizik a zajištění kontroly nad kritickými technologiemi by se měly stát přirozenou součástí plánování budoucí evropské energetiky.
